Podporujeme iniciativu

Historie Nezabije

historie nezabije
Nacházíte se zde:  Úvod  » Reenacting  

Jak stavět "dog tent"

Marek Vlha :: 03. 02. 2014

Jakmile začalo vojenské tažení, vojáci opustili relativní pohodlí stálého tábora a s ním také svoje vcelku solidní přístřešky a velké stany. Stany sice někdy mohly cestovat s regimentem naložené na vozech, ale v praxi se trén za vojáky mnohdy opozdil. Ještě častěji docházelo k tomu, že vyšší velení transport stanů předem zakázalo, aby už tak neohrabané kolony vojska nezpomalovalo přílišné množství vozů a aby se uvolnilo místo pro důležitější materiál, jako byly potraviny a střelivo.

Během tažení se tudíž nocovalo nalehko. Vojáci měli obvykle dvě možnosti. První byla „po vojenském způsobu“, jak to nazval jeden český voják v armádě Unie, tedy pod širákem. O něco civilizovanější variantou, jež byla vítaná především během deště nebo sněžení, bylo spaní pod stanovými celtami, které si vojáci nosili na zádech v batohu (v seveřanské armádě šlo o fasovanou součást výstroje). Přístřeší pro dva muže, jež vzniklo sepnutím dvou stanových dílců, se ve vojenské hantýrce přezdívalo „dog tent“, tedy psí stan.

Možností, jak stan z dílců postavit, bylo více. Nejčastěji jeho konstrukce spočívala na dvou delších klaccích. Pokud to terén umožňoval, mohl se jednoduše zavěsit mezi dva stromy. V nejvyšší nouzi byl postaven na dvou puškách zabodnutých bajonety do země. Kromě toho se s dílci všelijak improvizovalo: vojáci jich občas spojovali větší množství dohromady, během vleklých obléhacích a pozičních bojů je napínali nad zákopy kvůli ochraně před přímým sluncem či deštěm, někdy si je naopak přes sebe jenom přehodili kvůli izolaci, i když k tomu byly příhodnější pogumované pokrývky či ponča.

Jak se klasický „dog tent“ stavěl názorně uvidíte na následujících fotkách. Předně je třeba najít si příhodné místo. Hlava a nohy budou na rozdíl od klasického stanu směřovat k základně přístřešku.

Stanový dílec se podle předpisu nosil složený v batohu, i když možností bylo více. Jedna fotografie třeba zachycuje seveřanského důstojníka, který si z celty udělal bandalír přes rameno.

Kromě samotných celt patřila k "dog tentu" sada tří dřevěných kolíků a provaz. Zde je vidíte vybalené na dece.

Prvním krokem je sepnutí dvou stanových dílců. Vojáci museli být pro tento účel rozdělení do dvojic. Existovalo samozřejmě víc výrobců a typů dílců, jejichž rozměry se poněkud lišily, ale lze předpokládat, že jednotky fasovaly vždy ten stejný, jinak by jim k sobě dílce nepasovaly. Zde na fotografiích se konkrétně jedná o typ IIa o rozměrech 66,5 krát 63 palců.

Po sepnutí dílců se jedna z pušek zabodne bajonetem kolmo do země.

Po odměření délky celty se udělá totéž s druhou puškou.

Očky na obou koncích stanových dílců a lučíky pušek se provlečou provazy.

Po vypnutí hřbetu stanu se provazy ukotví dvěma kolíky.

Obě stěny stanu se na jednom konci vypnou a v rozích se připevní dvěma kolíky.

Následně se totéž udělá na druhém konci stanu. Hotovo!

V kombinaci s pogumovanou celtou a dekou poskytuje takovýto přístřešek pohodlný nocleh dokonce i v lijáku. Při bočním dešti si stačí přehodit část ponča přes bok. Dejte si jen pozor, abyste náhodou svoje věci nebo dokonce boty nevykopli mezerou nad zemí ven.