Americké a české prameny a literatura k dějinám občanské války v USA
Marek Vlha :: 28. 08. 2007
Úvod
Americká občanská válka byla jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších válečných konfliktů moderních dějin. Na 5 let proti sobě postavila více než tři milióny mužů a hluboce zasáhla do života všech obyvatel tehdejších Spojených států amerických. Není proto divu, že množství historických pramenů a literatury, jež s válkou souvisí, je obrovské. V české historiografii dosud problematice pramenů a literatury k dějinám americké občanské války nebyla věnována takřka žádná pozornost. Jedinou výjimkou je bibliografická poznámka v knize Josefa Opatrného Válka Severu proti Jihu, která je však pro bližší seznámení s prameny a literaturou o daném tématu spíše nástinem.1 Na následujících stranách jsou proto stručně charakterizovány alespoň ty nejvýznamnější druhy pramenů a nejzásadnější historické práce a odborné časopisy, dostupné jak v anglickém, tak v českém jazyce.2
Historické prameny
Mezi publikovanými prameny o občanské válce zaujímá výjimečnou pozici několik edicí. Už v prvních letech následujících po jejím skončení začala pod řízením ministerstva války práce na edici, která by zpracovala oficiální písemnosti související s vedením bojů. Rozsáhlá edice obsahující včetně rejstříků a map na 130 objemných svazků a nazvaná The War of the Rebellion: A Compilation of the Official Records of the Union and Confederate Armies, vyšla v letech 1880 až 1901.3 Je rozdělena na čtyři části, konkrétně na Series I obsahující především hlášení z vedení válečných operací, Series II zabývající se válečnými a politickými zajatci, Series III obsahující úřední hlášení obou stran a Series IV, v níž jsou zpřístupněny dokumenty z různých důvodů neuvedené v předchozích svazcích. Tato edice je jedním z nejdůležitějších a nejvyužívanějších pramenů pro výzkum americké občanské války. Na Official Records of the Union and Confederate Armies později navázala obdobně koncipovaná edice hlášení o vedení námořních bojů Official Records of the Union and Confederate Navies in the War of the Rebellion.4 Series I obsahuje hlášení o námořních operacích, Series II další písemnosti a statistiky. Především pro dějiny lékařství je pozoruhodná i edice hlášení a statistik vojenských lékařů Medical and Surgical History of the the War of the Rebellion (1861-1865).5
Tyto obrovské edice jsou ovšem mezi dobovými prameny pouhým zlomkem. Ještě mnohem rozsáhlejší jsou soubory soukromých písemností, jež po sobě zanechali vojáci i civilní obyvatelstvo. Množství deníků a korespondence je takřka nepřeberné. Řada z nich byla publikována, od 90. let také na internetu. Množství takto zpřístupněných pramenů rok od roku stoupá. Originály jsou shromážděny v řadě velkých a menších archívních fondů, často při univerzitách, muzeích a knihovnách, ale řada z nich je dodnes v rukou potomků jejich autorů či jiných soukromých majitelů.6 Dopisy a deníky účastníků války jsou velmi rozmanité, stejně jako jejich pisatelé. Častými tématy v dopisech vojáků jsou vzpomínky na domov, popisy zážitků z bitev, zprávy o zdravotním stavu vlastním i kamarádů, historky z vojenského života, a někdy také hlubší úvahy a komentáře. V denících obvykle bývá popisován pohyb pisatelovy jednotky, v některých případech jsou i jakousi osobní kronikou jeho jednotky. Civilní obyvatelstvo v nich vydalo svědectví o životě v USA šedesátých let devatenáctého století, a o své zkušenost s krutou a dlouhou válkou. Jedním z nejpůsobivějších a zaslouženě nejznámějších deníků civilistů je A Diary from Dixie od Mary Boykin Chestnutové.7 Nejmodernější vydání jejího deníku získalo v roce 1982 Pulitzerovu cenu.8
Významnou skupinu pramenů tvoří politické dokumenty a písemnosti státních činitelů. Dochovaných záznamů o politickém životě Konfederace je podstatně méně než v případě Unie. Velká část konfederačních listin totiž shořela při požáru Richmondu v roce 1865, nebo byla úmyslně zničena. Dokumenty federální vlády jsou uloženy v Národním archívu ve Washingtonu. Z edicí souvisejících s politikou jsou patrně nejzásadnější ty, jež zpřístupňují písemnosti obou tehdejších prezidentů. Ohledně Abrahama Lincolna je to Collected Works of Abraham Lincoln.9 Pozůstalost Jeffersona Davise je zpracována v edicích Jefferson Davis, Constitutionalist: His Letters, Papers and Speaches a The Papers of Jefferson Davis.10
Zcela zvláštní druh pramenů o občanské válce představuje fotografický materiál. Vynález fotografie byl ve válečných podmínkách použit již za krymské války. Ovšem teprve během války Severu proti Jihu se tomu stalo v masovém měřítku. Kromě tradičních fotografií jednotlivců a nastoupených jednotek byly zachycovány i méně oficielní okamžiky vojenského života jako táboření, vaření, či život v nemocnicích. Unionistický zdravotní resort dokonce vedl dokumentační projekt, v jehož rámci byly pro lékařské účely foceny různé druhy zranění. Dochovala se také celá řada fotografií padlých. První knižně publikované fotografie vyšly ještě během občanské války. Prvenství v tomto směru náleží nejznámějšímu a nejpodnikavějšímu z tehdejších amerických fotografů Mathew Bradymu, jehož Brady’s Photographic Views of War vyšly v roce 1862.11 Ani fotografie ovšem nemusí být spolehlivým pramenem. Jejich kompozice byla často úmyslně upravena – to se prokazatelně týkalo i mnoha fotografií mrtvých vojáků.12 Nejrozsáhlejší publikovaný soubor fotografií z občanské války představuje desetisvazkový projekt The Photographic History of the Civil War.13 Bohaté sbírky fotografií jsou ovšem zpřístupněny i elektronickou formou na internetu.
Neopomenutelné jsou také po válce sepsané paměti. Jednou z hojně využívaných publikací zpřístupňujících tento druh pramenů je čtyřdílná výběrová edice Battles and Leaders of the Civil.14 Jedná se o dílo zaměřené především na průběh vojenských akcí. Text je doprovázen řadou vynikajících rytin a ilustrací. Nedávno byla edice doplněna o další dva svazky.15 Některé paměti je však třeba brát s rezervou. Je samozřejmé, že jejich pisatelé leccos zamlčeli. V horších případech však byly s odstupem psané paměti značně přizpůsobeny aktuální společenské situaci. Potom je můžeme považovat spíše než za pramen o občanské válce za pramen o pisatelově sebepojetí. Přispívala k tomu i skutečnost, že byly často psány s publikačním záměrem. Extrémním příkladem takto zavádějícího pramene jsou i v českém překladu vyšlé paměti Williama F. Codyho Buffalo Bill.16
Odborná literatura
Množství odborné literatury zabývající se dějinami americké občanské války je takřka nepřeberné. Josef Opatrný ve své knize Válka Severu proti Jihu udává, že do roku 1965 vyšlo přes 50 000 publikací, článků a studií o tomto konfliktu.17 Troufl bych si odhadnout, že se toto množství během uplynulých desetiletí přinejmenším zdvojnásobilo. Ve Spojených státech je totiž téma občanské války jednak předmětem zkoumání z nových úhlů pohledu, a jednak je v pravém smyslu slova populární. Tato popularita sebou přináší řadu výhod, ale zároveň i některé nevýhody. Nepochybným pozitivem je již výše zmiňované aktivní zpřístupňování těžko dostupných pramenů a starší literatury na internetu.18 Na druhou stranu nabízí většina nových publikací sotva něco objevného a je zjevně psána pouze s komerčním záměrem. Udržet si přehled alespoň o značné části vycházejících publikací umožňuje pravidelné sledování některého z amerických odborných časopisů, ale také užitečná internetová stránka Civil War Book Review.19
První místo v tomto stručném přehledu nejdůležitější odborné literatury náleží souhrnným vojensko-politických pracím. Jejich množství je obrovské, a bylo by zbytečné uvádět zde jejich sáhodlouhý (a nepochybně nekompletní) seznam. Zřejmě největší „klasikou“ mezi nimi je práce The Civil War and Reconstruction J. G. Randalla, která je stále znovu vydávaná již po sedm desetiletí.20 Vřele lze doporučit knihu Jamese M. McPhersona Battle Cry of Freedom: The Civil War Era, která je považována za jedno z nejlepších děl o amerických dějinách vůbec.21 McPherson ostatně zastává mezi současnými odborníky na občanskou válku čelní postavení. Pro dějiny USA velice významnému období poválečné Rekonstrukce se věnoval Kenneth M. Stamp v The Era of Reconstruction, 1865-187722 nebo Eric Foner v práci Reconstruction: America’s unfinished revolution, 1863- 1877.23 Zajímavou kapitolu v dějinách války Severu proti Jihu představuje problematika mezinárodních vztahů a politických aktivit Unie a Konfederovaných států, jež byly vyvíjeny především vůči Velké Británii a Francii. Vztahům s Británií se věnoval v dvousvazkové práci Britain and the War for the Union Brian Jenkins.24 Na aktivity jižanských diplomatů se v díle King Cotton Diplomacy: Foreign Relations of the Confederate States of America zaměřil Frank Lawrence Owsley.25 V posledních desetiletích je věnována velká pozornost otázce černých otroků a postavení černochů v dějinách americké společnosti vůbec. Historický výzkum této problematiky nabral na intenzitě v druhé polovině dvacátého století v souvislosti s bojem za rovnoprávnost amerických černochů a s vnitřními proměnami americké společnosti. Z řady prací na toto téma uveďme The Negro in the Civil War Benjamina Quarlese26 a From Contraband to Freedman: Federal Policy toward Southern Blacks, 1861-1865 od Luise S. Gerteise.27
Literatura zabývající se vojenskými událostmi občanské války je nesmírně rozsáhlá. Jde o práce zkoumající vojenská tažení, organizaci armád a samozřejmě i významné bitvy. Můžeme zde také nalézt práce o historii jednotlivých regimentů a jednotek. Vzhledem k obrovskému počtu těchto knih i jejich úzkému zaměření považuji za zbytečné uvádět konkrétní příklady. Od vojenské strategie a popisů velkých válečných operací se k obyčejnému životu prostých vojáků pozornost obracela pomalu. Mezník z tohoto hlediska znamenala vynikající práce Johna Irwina Wileyho The Life of Johny Reb: The Common Soldier of the Confederacy.28 Její autor na ní pracoval dvě desetiletí, během nichž prozkoumal řadu archívů po všech státech někdejších konfederovaných států. Wiley před čtenáře předložil pohled do každodenního soukromého života obyčejného vojáka se vším, co k němu patřilo; už nejen odvahu a patriotismus, ale i mizerné jídlo, zbabělost v boji, holdování hazardu a vši. Na tuto knihu navázal obdobně koncipovanou prací The Life of Billy Yank: The Common Soldier of the Union.29 Během více než padesáti let, které uplynuly od prvního publikování Wileyho The Life of Johny Reb, vznikla řada detailních studií o vojenském životě. Mezi nimi můžeme nalézt také knihy o účasti žen v armádách obou stran.30 Pozornost je věnována i tak neobvyklým tématům, jako jsou například zvířecí maskoti vojenských jednotek a podobně. S vojenským životem úzce souvisí problematika vojenského zdravotnictví. V této oblasti jsou klasikou především knihy Doctors in Blue: The Medical History of the Union Army in the Civil War31 od George Worthingtona Adamse a Doctors in Grey: The Confederate Medical Service32 od Horace Herndona Cunninghama.
Obrovské rozměry občanské války a její intenzivní výzkum si vyžádaly také existenci různých encyklopedií a slovníků. Ze souhrnných jmenujme např. The Civil War: A Student Companion33, nebo 5. svazek chronologicky uspořádané Encyclopedia of American History.34 Užitečnou pomůckou je také slovník osobností Who Was Who in the Civil War sestavený Stewartem Sifakisem.35
Odborné časopisy
Neopomenutelným zdrojem historických studií i aktuálních informací o výzkumu americké občanské války jsou odborné historické časopisy. Zásadní význam války v amerických dějinách a obrovská pozornost, která je jí věnována, dali vzniknout hned několika specializovaným časopisům. Průkopníkem byl z dnešního pohledu ideologicky zabarveny časopis Confederate Veteran vydávaný v letech 1893-1934 v Houstonu Texasu. Vybrané články z tohoto časopisu byly nedávno opětovně vydány v tištěné podobě a také v elektronické podobě na CD Romu.36
Čelní místo mezi nimi časopisy s tématikou války Severu proti Jihu bezpochyby náleží čtvrtletníku Civil War History, který vychází již od roku 1955.37 Je vydáván při Kent State University v Ohiu, ale podílí se na něm odborníci z celých Spojených států. Do jeho spektra spadá i předválečné období a éra Rekonstrukce. Společným rysem ostatních periodik je bohužel více či méně komerční záměr. Čtenář-historik je nemile překvapen skutečností, že dobrou čtvrtinu těchto periodik zaplňují reklamy na reprodukce kýčovitých obrazů, sošky populárních generálů a podobné nevkusnosti. Nepříjemným rysem těchto časopisů je i absence poznámkového aparátu. Přesto v nich lze místy najít zajímavé články a samozřejmě i recenze. Mezi tato periodika patří Civil War, North & South, America's Civil War, Blue & Gray Magazine a Civil War Times Illustrated. Obsahově nejvýjimečnější je zřejmě časopis Military Images, který kromě obvyklého materiálu zveřejňuje i kvalitní reprodukce fotografií, pocházejících většinou ze soukromých sbírek a proto dosud nepublikovaných. K tématu války Severu proti Jihu samozřejmě mají co říci nejen specializované časopisy. Obrovská řada studií vyšla ve všeobecných odborných časopisech, jako jsou American Quarterly, Journal of Southern History, Journal of Negro History [respektive Journal of African-American History], Journal of Military History, Journal of Economic History atd.
Prameny a literatura v českém jazyce
Pro mnohé čtenáře bude zřejmě překvapením, že o válce Severu proti Jihu existují originální prameny i v českém jazyce. Je tak díky tomu, že v době občanské války žily na území USA tisíce přistěhovalců pocházejících z českých zemí. Písemnosti, které po sobě krajané zanechali, se samozřejmě vesměs nacházejí na území USA. I v ČR je však uloženo nezanedbatelné množství pramenů, především v Náprstkově muzeu v Praze. To se může chlubit unikátními sbírkami, v nichž je i bohatý soubor dobových krajanských novin. Celosvětově významnou událost, kterou občanská válka v USA bezpochyby byla, se zájmem sledovali i naši předkové v srdci habsburské monarchie, kteří po sobě zanechali alespoň její reflexi.
V české odborné literatuře nebyla občanské válce v USA dlouho věnována takřka žádná pozornost. Po dlouhá desetiletí byly jedinou českou prací Dějiny Občanské války s připojením zkušeností českých vojínů Čechoameričana Josefa Čermáka.38 Ten se zaměřil na popis nejvýznamnějších vojenských událostí, který prokládal informacemi o účasti svých krajanů. Právě tyto pasáže jsou na jeho knize nejcennější, přestože jsou místy nepřesné. V 70. letech 20. století vyšla popularizační knížka Ludvíka Součka Rakve útočí, věnovaná proslulému souboji Merrimacu s Monitorem.39 Mnohem potřebnější však bylo nabídnout českým čtenářům širší pohled na celý konflikt i jeho souvislosti. Ten předložila kniha Válka Severu proti Jihu, jejímž autorem je přední český amerikanista Josef Opatrný.40 Výsledkem jeho práce jsou tradičně pojaté politicko-vojenské dějiny. Jako většině syntetických prací, i Opatrného knize lze bohužel vyčíst občasné nepřesnosti.
V roce 1991 byla v Praze založena Československá asociace americké občanské války, která se v roce 1993 přeměnila v Českou asociaci americké občanské války – Czec American Civil War Association (CACWA). Organizace slučuje především příznivce reenactingu, ale náplní jejího programu je i přednášková činnost a vydávání tematicky zaměřených tiskovin. CACWA News, čtvrtletně vydávaný časopis asociace, je sice dostupný pouze jejím členům, nicméně některé články z něj jsou zveřejňovány i na internetu. V roce 1994 vyšla pod vedením Leonida Křížka kniha Americká občanská válka, na jejíž tvorbě se podíleli především členové asociace CACWA.41 Tato publikace je zaměřena na vojenský aspekt konfliktu. Neobsahuje však pouze popis hlavních bitev, ale poměrně komplexní obraz vojenského života, včetně kapitoly o účasti českých vojáků.
Problematika krajanů v řadách armád Unie a Konfederace je pro českého čtenáře bezpochyby velice zajímavá. Kromě nesystematických informací v Čermákových Dějinách Občanské války s připojením zkušeností českých vojínů a krátké kapitoly v Americké občanské válce byly publikovány ještě tři detailnější studie. Jedná se a Účast Čechů v americké občanské válce od Vladimíra Dolínka, Dvacátý šestý pěší pluk dobrovolníků ze státu Wisconsin (1862-65) od Karla Řezníčka a Liďákové – šedý otec a modrý syn Václava Štěpána. Dolínkův článek je vlastně výtahem z nepublikované kandidátské disertační práce, kterou autor napsal v roce 1971 (obhajoval ji až na začátku devadesátých let).42 Přestože tehdy Dolínek neměl k dispozici dnes již v České republice dostupnou literaturu, dokázal vypátrat řadu Čechů, kteří oblékli uniformy obou armád. Vycházel především z krajanského tisku a časopisů, které jsou uloženy ve sbírkách Náprstkovy knihovny v Praze. Karel Řezníček se ve své studii soustředil na poměrně velkou skupinu Čechů, která po většinu trvání občanské války bojovala v řadách 26. wisconsinského pluku.43 Štěpánův článek popisuje příběh emigrantské rodiny Liďákových, jejíž dva členové, otec Josef a jeho syn Jan, vstoupili během občanské války do armád opačných stran.44 Mezi další literaturu, vypovídající o české účasti ve válce, už můžeme zařadit pouze krajanské publikace, v nichž však mnoho podrobnějších informací nenajdeme.
O významných osobnostech, jejichž život byl s válkou úzce spjat, se v češtině dočkal životopisu pouze Abraham Lincoln.45 Výjimečným příspěvkem české historiografie k poznání dějin americké občanské války je kniha Jiřího Hutečky Robert E. Lee: Generál a jeho historikové.46 Tato práce o proměnách pojetí Leeho osobnosti a jeho role v amerických dějinách představuje originální práci nejen v kontextu skromné české historiografie o občanské válce. Jejím předmětem není samotný generál Robert E. Lee, ale vytváření a proměny jeho kultu a jeho souvislost s tzv. mýtem Ztracené věci amerického Jihu. Tato kniha je i poučným vyprávěním o tom, jak se z mýtů tvoří historie.
Díky překladům nejsou čeští čtenáři odkázáni výhradně na domácí knižní produkci. Pro zasazení války do kontextu amerických dějin je vhodná obsáhlá práce George B. Tindalla a Davida E. Shi Dějiny Spojených států amerických, která nahradila starší a nepříliš kvalitní syntézy amerických dějin.47 Podrobný náhled na jednu z klíčových bitev války nabízí kniha Grzegorze Swobody Gettysburg 1863.48 Ta obsahuje i zajímavé pasáže o účasti Poláků v občanské válce. Autorův celkový náhled na historii celého konfliktu je však poněkud tendenční. Spíše mládeži je určena bohatě ilustrovaná knížka 1400 dní: Válka Severu proti Jihu den po dni, která značně utrpěla neodborným překladem.49 Za mnohem úspěšnější lze považovat zajímavou knihu Vyzdvižení ponorky Hunley, která líčí bojové nasazení a nedávné nalezení stroje, který v roce 1864 zmizel po provedení úspěšného ponorkového útoku.50
Kromě výše zmíněných knih může český čtenář nalézt informace o občanské válce také v některých diplomových pracích, obhájených na domácích univerzitách.51 Problémem je samozřejmě jejich dostupnost – těžko určit, kolik takových prací vůbec vzniklo.
1 | OPATRNÝ, Josef: Válka Severu proti Jihu, Praha 1998 (2. doplněné vydání), s. 326-327. |
2 | V případě většího počtu vydání (které je u významných prací a pramenů k občanské válce v USA samozřejmostí) je pokud možno uvedeno datum a místo vydání prvního z nich. |
3 | The War of the Rebellion: A Compilation of the Official Records of the Union and Confederate Armies, 130 sv., Washington 1880-1901. Název edice je běžně zkracován na Official Records of the Union and Confederate Armies respektive na O.R. V roce 1996 vydala Luisianská univerzita elektronickou verzi edice na CD-Rom. |
4 | RUSH, Richard – STEWARD, Charles – WOODS, Robert H. (edd.): Official Records of the Union and Confederate Navies in the War of the Rebellion, 30 sv., Washington 1894-1922. |
5 | BARNES, Joseph K. (ed.): Medical and Surgical History of the the War of the Rebellion (1861-1865) Prepared in Accordance with Acts of Congress under the Direction of Surgeon General Joseph K. Barnes, United States Army, 6 sv., Washington 1870-1888. |
6 | Z četných archívních fondů rukopisů k dějinám americké občanské války jmenujme alespoň tyto: Národní archív ve Washingtonu, archivy při University of Texas, Duke University, University of North Carolina, Western Reserve Historical Society, University of Michigan, Wisconsin Historical Society, Minnesota Historical Society, Illinois State Historical Library, Indiana State Library and Historical Society. |
7 | CHESNUT, Mary Boykin: A Diary from Dixie, as Written by Mary Boykin Chesnut, Wife of James Chesnut, Jr., United States Senator From South Carolina, 1859-1861, and Afterward an Aide to Jefferson Davis and a Brigadier-General in the Confederate Army. New York 1905. |
8 | WOODWARD, C. Vann (ed.): Mary Chesnut's Civil War. New Haven 1981. Woodward mimo jiné odhalil, že Chesnutová sepsala původně publikovaný deník až v 80. letech 19. století (byťna základě původních zápisků). |
9 | BASLER, Roy P.– DUNLAP, Lloyd A. – PRATT, Marion Dolores (edd.): Colected Works of Abraham Lincoln, 8. sv., New Brunswick 1953. Edice byla později doplněna o Supplement One (1974) a Supplement Two (1990). |
10 | DUNBAR, Rowland (ed.): Jefferson Davis, Constitutionalist: His Letters, Papers and Speaches, 10 sv., Jackson 1923; MONROE, Haskell M., Jr. – MCINTOSH, James T., - CRIST Linda L. – DIX, Mary S. (edd.): The Papers of Jefferson Davis, 11 sv., Baton Rouge 1971-2004. |
11 | BRADY, Mathew: Brady’s Photographic Views of Wa. New York 1862. Autory značné části fotografií, jež byly publikovány pod Bradyho jménem, bylo ve skutečnosti několik jiných fotografů, kteří pro tohoto podnikavého muže pracovali. |
12 | Problematice využití fotografie jako pramene pro výzkum občanské války se podrobně věnuje TRACHTENBERG, Alan: Albums of War: On Reading Civil War Photographs. In: MICHAELS, Walter Benn – ROGIN, Michael (edd.): Representations 9. American Culture Between the Civil War and World War I (Special Issue), 1985, s. 1-32. |
13 | MILLER, Francis T. (ed.): The Photographic History of the Civil War, 10 sv., Washington 1911. |
14 | BUEL, Clarence Clough – JOHNSON, Robert Underwood (edd.): Battles and Leaders of the Civil War, 4 sv., New York 1884-1887. |
15 | COZZENS, Peter (ed.): Battles and Leaders of the Civil War, sv. 5-6, Urbana 2002-2004. |
16 | CODY, William, F.: Buffalo Bill. Praha 1930 (druhé vydání: BUFFALLO, Bill: Buffalo Bill: Dobrodružný život slavného scouta. Brno 1997). Naprostou nespolehlivost Codyho výpovědi o účasti v občanské válce prokázal ŠTĚPÁN, Václav: Bitva u Tupela – legendy a skutečnost. CACWA News 4/1999, s. 14-20. |
17 | Srov. OPATRNÝ: Válka Severu proti Jihu, s. 326 |
18 | Z internetových stránek lze doporučit např. The United States Civil War Center [http://www.cwc.lsu.edu/], či The American Civil War Homepage [http://sunsite.utk.edu/civil-war/]. Špičkovou ukázkou zpřístupňování pramenů v elektronické formě je projekt University of North Carolina at Chapel Hill Documenting the American South [http://docsouth.unc.edu]. |
19 | Civil War Book Review [http://www.cwbr.com/]. |
20 | RANDALL, J. G.: The Civil War and Reconstruction. Boston 1937. |
21 | McPHERSON, James: Battle Cry of Freedom: The Civil War Era. New York 1988. |
22 | STAMP, Kenneth M.: The Era of Reconstruction,1865-1877. New York 1965. |
23 | FONER, Eric: Reconstruction: America´s Unfinished Revolution, 1863-1877. New York 1988. |
24 | JENKINS, Brian: Britain and the War for the Union, 2 sv., Montreal 1974-1980. |
25 | OWSLEY, Frank Lawrence: King Cotton Diplomaty: Foreign Relations of the Confederate States of America. Chicago 1959 (2. vydání). |
26 | QUARLES, Benjamin: The Negro in the Civil War. Boston 1953. |
27 | GERTEIS, Luis S.: From Contraband to Freedman: Federal Policy toward Southern Blacks, 1861-1865. Westport (Connecticut) 1973. |
28 | WILEY, John Irwin: The Life of Johny Reb: The Common Soldier of the Confederacy. Indianopolis 1943. |
29 | Týž: The Life of Billy Yank: The Common Soldier of the Union. Indianopolis 1952. |
30 | Např. Hall, Richard, Patriots In Disguise: Women Warriors of the Civil War. New York 1994. |
31 | ADAMS, George Worthington: Doctors in Blue: The Medical History of the Union Army in the Civil War. Baton Rouge 1952. |
32 | CUNNINGHAM, Horace Herndon: Doctors in Grey: The Confederate Medical Service. Baton Rouge 1958. |
33 | BARNEY, William L. (ed.): The Civil War: A Student Companion. New York 2001. |
34 | WAUGH, Joan (ed.): Encyclopedia of American History – Volume V: Civil War and Reconstruction 1856-1869. New York 2003. |
35 | SIFAKIS, Stewart: Who Was Who in the Civil War: A Comprehensive, Illustrated Biografical Reference to More than 2,500 of the Principal Union and Confederate Participants in the War Between the States. New York – Oxford 1988. |
36 | Jejich seznam je možné prohlédnout online [http://www.researchonline.net/cvm/index.htm]. |
37 | Internetové stránky časopisu jsou [http://upress.kent.edu/journals/index.htm]. |
38 | ČERMÁK, Josef: Dějiny Občanské války s připojením zkušeností českých vojínů. Chicago 1889. |
39 | SOUČEK, Ludvík: Rakve útočí. Praha 1976 (2. vydání 1989). Úvod napsal přední český historik Josef Polišenský. |
40 | OPATRNÝ, Josef: Válka Severu proti Jihu. Praha 1986 (2. doplněné a opravené vydání 1998). |
41 | KŘÍŽEK, Leonid a kol.: Americká občanská válka. Praha 1994. |
42 | DOLÍNEK, Vladimír: Účast Čechů v americké občanské válce. Historie a vojenství, 4/1991, s. 3-17. |
43 | ŘEZNÍČEK, Karel: Dvacátý šestý pěší pluk dobrovolníků ze státu Wisconsin (1862-65). CACWA Times – Zvláštní číslo 1999, s. 1-16. |
44 | ŠTĚPÁN, Václav: Liďákové – šedý otec a modrý syn. Hlasy Muzea a Archivu ve Frenštátě pod Radhoštěm 1-2/1998, s. 25-30. |
45 | Kromě několika popularizací především BROŽ, Ivan: Poctivý Abe. Praha 1995. |
46 | HUTEČKA, Jiří: Robert E. Lee: Generál a jeho historikové. Olomouc 2005. |
47 | TINDALL, George B. – SHI, Davida E.: Dějiny Spojených států amerických. Praha 2000 (4. a opravené vydání). |
48 | SWOBODA, Grzegorz: Gettysburg 1863. Praha 2000. |
49 | BISHOP, Chris – DRURY, Ian: 1400 dní: Válka Severu proti Jihu den po dni. Brno 1998. |
50 | HICKS, Brian – KROPF, Schuyler: Vyzdvižení ponorky Hunley: Pozoruhodná historie a návrat ztracené konfederační ponorky. Brno 2003. |
51 | Již výše zmíněný DOLÍNEK, Vladimír: Účast Čechů v americké občanské válce [kandidátská disertační práce]. Praha 1971; POKORNÁ, Ivana: Ohlas americké války Severu proti Jihu v našem, zejména brněnském tisku [diplomová práce]. Brno 1983; VLHA, Marek: Zdravotnictví během americké občanské války a jeho specifika v kontextu 19. století [magisterská diplomová práce]. Brno 2006; BÍLÝ, Michal: Občanská válka ve Spojených státech amerických 1861-1865 a česko-americká účast v ní [diplomová práce]. Praha 1971; KONOPISKÝ, Petr: Válka Severu proti Jihu a její ohlas v české společnosti [diplomová práce]. Praha 1984. |